Co zaseješ, to sklidíš

Přiznám se, že nevím, jestli raději seju, nebo sklízím. Oboje má cosi pěknýho do sebe. Na jaře voní půda svěžestí a očekáváním, na sklonku léta je její parfém zemitější, sebevědomější. Už totiž ví, co vyplodila. A já počítám zavařený sklenice, cibuli v záhonu a rajčata, co ještě (určitě) zčervenají. Pokračování textu Co zaseješ, to sklidíš

Duben na zahradě dožene březen. Kam dřív skočit?

Jsem uražená. Na počasí. Během velikonočního volna jsem střídala procházky po lese se čtením u kamen. Protože březen za kamna vlezem. Teď je za okny slunce, teploměr se šplhá k dvacítce. Jsem ve městě. Pracuju. A plánuju, co všechno musí duben na zahradě dohnat, protože březen byl ledový. Pokračování textu Duben na zahradě dožene březen. Kam dřív skočit?

Příprava záhonů. Kdy rýt? A jak na jaře hnojit?

Jsem poslední dny na kost promrzlá. A ostrý ledový vichr už mě dost deprimuje. Až tohle skončí, bude konečně jaro. Půda rozmrzne a zavoní. Bude čas vzít hrábě, rýče, rycí vidle a pustit se do práce. Rýt nemusíte, čechrat ano. A hnojit jen někde. Pokračování textu Příprava záhonů. Kdy rýt? A jak na jaře hnojit?

Škubete plevel, prsty probíráte zeminu a najednou je klid, říká bloggerka a zahradnice Dana

Zahradnice a bloggerka Dana Škardová je z rodiny sedláků. Má malou zahradu, ale vejdou se do ní květiny i zelenina. „Chci rozmanitost, zkoušet různé odrůdy. Nechci umanutost. Je dobré si udržovat pozitivní mysl, netahat do zahrady negativní energii,“ říká v rozhovoru. Pokračování textu Škubete plevel, prsty probíráte zeminu a najednou je klid, říká bloggerka a zahradnice Dana