Škubete plevel, prsty probíráte zeminu a najednou je klid, říká bloggerka a zahradnice Dana

Zahradnice a bloggerka Dana Škardová je z rodiny sedláků. Má malou zahradu, ale vejdou se do ní květiny i zelenina. „Chci rozmanitost, zkoušet různé odrůdy. Nechci umanutost. Je dobré si udržovat pozitivní mysl, netahat do zahrady negativní energii,“ říká v rozhovoru.




Povězte nám o vaší zahradě? Jaká je? Kde pěstujete?

Zahrada je menší, ale řekněme, že stačí. Člověk se i tak nadře. Nevím, co tam prováděli dřívější majitelé, ale vzadu nacházím spoustu střepů z hrnků, sklenic, prasečí kosti… Asi divoké večírky, kdy se kosti a sklenice hází za hlavu. S námi přetrpěla rekonstrukci domu, pak okrasnou dobu, pak totální zaplevelení a teď ji dáváme do pořádku. Začínáme s novými stromy, novým uspořádáním. A jsme v Brně. I přesto, že se snažíme, je určitý okamžik na jaře, kdy vydatné deště zalijí zahradu tak, že plevel zrychlí a já jsem v té době asi vždycky zrovna nějak zaseknutá v práci, nebo unavená, že mě plevel předběhne a já to pak po celý zbytek sezóny škubu a škubu. Je to tak každý rok. Takže zahrada je docela zarostlá.

Prozraďte nám také něco o sobě? Kdo jste? Co děláte?

Pracuji v bance, dost se nasedím u počítače. Ale to i doma. Objednávat sazenice, kupovat semínka, hledat inspiraci on-line… Dost mě baví semínka objednávat a pak zkoušet. Už o Vánocích počítám dny, jak prvního ledna zaseji nějakou letničku. Někdy už na Silvestra ráno, mezi výrobou chlebíčků a jednohubek. Leden i únor jsou pro mě temné měsíce. Ale pak jeden den přijdete domů z práce a semínka už klíčí a to už se vlastně blíží jaro.

Co pro vás pěstování a kontakt s půdou znamená?

Je to výborný relax. Přítel říká, že u rytí zapomene na všechny starosti. Bydleli jsme dlouho na venkově u babičky, než jsme se s rodiči přestěhovali, tam jsem musela pomáhat, dost věcí si dodnes pamatuji. Ale domnívám se, že si stejně vztah k přírodě vytvoří člověk sám. Škubete plevel, prsty probíráte zeminu a najednou je klid.

Zaměřujete se na pěstování květin nebo zeleniny?

Když jsem začala s odplevelováním, šlo to dost pomalu, vysoké trávy a pichlavé plevele… Ale vždycky jsem se snažila hned vytvořit aspoň malý záhonek a něco zaset nebo zasadit, aby kromě té špinavé práce už se bylo na co těšit. Protože jsem tenkrát začala zjara, tak jsem hned sela ředkvičky a hrách a postupně tvořila další záhonky. Moc jsem se těšila na vlastní zeleninu. Květiny přišly až další rok. Baví mě pěstovat oboje. Ale v zelenině a ovoci nejsme a nebudeme soběstační, zahrada je malá. Není to ani cílem. Stejně tak mě těší jít nakupovat na rynk výpěstky jiných pěstitelů.

Jakou nejlepší radu jste jako začínající pěstitelka dostala?

Asi spoustu rad, jsem z rodiny sedláků, u příbuzných na vesnici se vše točí kolem zvířat a polí. A to chodí do práce. A nikdy to tam neměli tak zarostlé jako já. Obdivuji je. Měla jsem tetu, velmi krásnou a hodnou paní, zryli zahrádku, aby mohla pěstovat květiny. Pak si vzali domů na dožití prababičku, velkou prvorepublikovou selku. Jednoho dne teta přišla domů a po celé zahrádce řádky brambor.

Spíš je nutné si sám utřídit, co chci a co nechci, ale nestresovat se. Nechci Roundup apod. Chci rozmanitost, zkoušet různé odrůdy… Nechci umanutost… Jen klid a pohodu, žádné přehánění.

Propadáte někdy zahradnickým depresím (když se nedaří, nedopadne úroda)? A co na ně zabírá?

Ono to přejde samo. Něco se nepovede, ale zase jiná věc potěší. Když padne úroda rajčat za oběť plísni, tak to velmi mrzí, ale co se dá dělat. Je dobré si udržovat pozitivní mysl, netahat do zahrady negativní energii.

Z čeho máte na zahradě největší radost?

Každou chvíli z něčeho. Vždycky se těším až pokvete to a pak zase něco jiného, až bude hrášek, višně, bílý rybíz, rajčata… Z toho, že se každý rok posouvám dál ve svém plánu. Pořád zbývá část zahrady, která je zarostlá.

Jakou radu byste dnes dala začínajícím pěstitelům?

Trpělivost, ale té se stejně každý naučí sám. Začít s malými záhonky, ať je brzy nějaká radost z úrody. Hlavně si užívat toho klidu na zahradě. A na podzim k zahradničení, jak už je trochu chladněji, tak jedině červené Martini.

Sledujete trendy v zahradničení? A jaké vás nejvíce oslovují?

Něco sleduji, ale trendy ne. Sleduji pár blogů a inspirují mě krásné květiny na fotkách a ty pak chci. Asi to tak dělá spousta z nás, protože se dá vypozorovat, že se pak některé květiny opakují na různých blozích třeba hned další sezonu a tím vlastně trend vzniká. A já je chci taky a pak už stačí jen chvilka a semínka už putují ke mně. Mám třeba oblíbený britský e-shop a tam se vždy dívám na bestsellers v zelenině a květinách a většinou to odpovídá právě těm fotkám na blozích. Takže pak ty rostliny chci samozřejmě taky. Jak jinak.  Oblíbení zahradníci, třeba Monty Don nebo Alys Fowler jsou velmi inspirující. Montyho Dona mám moc ráda.

Jaké jsou vaše zahradnické sny?

Změnit trochu ráz zahrady. Byla zastíněná a už je plná slunce. Nechci ten placatý obdélník. Některá místa postupně zvedáme, chci mít i malý svah. Záhony s vysokými trvalkami a pak zase ty nízké. Kus trávníku na položení deky. Ale hlavní je, vyjít navečer do zahrady a procházet se a těšit se z toho co vyrostlo, vykvetlo, natrhat zeleninu k večeři, ten už si plním.

Jste zvědaví, jak to u Dany na zahradě vypadá? Prohlédněte si její blog http://malinymoruse.blogspot.cz/

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *