Sem tam je list trochu ohryzaný. Ale jinak se hlávkové zelí drží statečně. Zalévám ho, co snese. Půdu má výživnou a o mnoho víc nepotřebuje. Jsem mu vděčná. V létě čerstvé a v zimě kysané mi dává vitamíny. Což za tak málo péče rozhodně stojí.
Zelí, brambory, nějaká ta kořenová zelenina, sušené houby – a přežijete zimu. Ať je sebevíc dlouhá. Zelí nakládáme každý rok. Mistička kysaného zelí denně a vitamíny z kapslí ostrouhají. Pravda, nepěstuju tolik zelí, aby nám zbylo na zimní nakládání. Přes léto je ale výborné do salátu.
Hlávkové zelí dřív nechybělo u žádné chalupy. Trůnilo si pěkně u kompostu ve výživné půdě. Kromě vody už se o něj moc starat nemusíte, pokud máte to štěstí, že se mu vyhnou škůdci a nemoci. Zeleninu ničím nestříkám, tak je to v podstatě každoroční risk. Letos – aspoň se zdá – se šťastným koncem.
- Hlávkové zelí vysazujte do tzv. sponu 50 x 50 cm.
- Vyberte mu dobře prohnojenou a propustnou půdu, čím víc živin, tím lépe.
- Na podzim se vyplatí záhon, kde budete zelí pěstovat, pohnojit a přidat uleželý kompost.
- Pozor, zelí nemá moc rádo dusík – potom je náchylnější k chorobám a snadněji podlehne náletům bělásků.
- V období vegetace je třeba zelí pravidelně a vydatně zalévat. Nejlépe na večer dešťovou vodou. Pokud hodně prší, zálivku omezte. Příliš vlhkosti škodí kořínkům, které uhnívají.
- Kromě běláska může zelí poškodit brouček – krytonosec, který vykusuje kořeny.
- Zelí sklízejte, když se hezky zakulatí. Výborný je obyčejný zelný salát – z právě sklizené hlávky bude prostě báječný!
Zelí a létu zdar!