Před bezem klekám. Potom sbírám jeho květy obsypané pylem. Kejchám při tom. Suším je na půdě a vyrábím z nich limonádu. Čaj z květu černého bezu a z lipového květu zabírá na rýmu a nachlazení. Sladím ho medem a piju u krbu. Ale zima je ještě daleko. Léto si užívám s bezovou limonádou. Tady je recept 🙂
Pokračování textu Černý bez kvete. Sušte květy na čaj a připravujte limonádu
Zeleninu můžete nejen zamrazit nebo zavařit, ale také usušit. Vyrábím si tak domácí vegetu na dochucení polévek a omáček. Z toho, co mi vyrostlo na zahradě. Pokračování textu Domácí vegeta. Nasušte si zeleninu na zimu
Šípkový čaj mě v zimě drží nad vodou. Sezóna šípků právě vrcholí. Ještě je stihnete nasbírat a nasušit. Červený dar podzimu plný vitamínu C zahřeje a posílí imunitu hned dvakrát. Poprvé, když se škrábete za šípkem na kopec a dýcháte čerstvý vzduch, podruhé, když si ho uvaříte. Třeba na kamnech za praskotu dřevěných polen. Pokračování textu Procházka za šípky
Zapomněla jsem. Ale on se nedal. Vysemenil se sám. A tak jsem sazeničky heřmánku přesadila. Vyrostly a vykvetly za radostného bzučení včel, které obtěžkané pylem nasávají jeho jemné pohlazení. I mě hladí do prstů, když za blížící se bouřky trhám jeho drobné žlutobílé kvítky. Něžné, voňavé, přesto plné léčivé energie. První těžké kapky, první burácivý hrom, první záblesk na těžkém nebi. Stihla jsem to. Heřmánek se suší na půdě. Aby hladil a léčil duši i tělo. Pokračování textu Heřmánkové pohlazení
Občas na mě máte zapeklité otázky. Třeba jestli lístečky máty trhat odspoda nebo odshora. A já se musím přiznat, že nevím. O bylinky pečuju tak nějak intuitivně a stejně tak je i sklízím. Ráda se s vámi ale vždycky podělím o to, jak k mátě, tymiánu, oreganu nebo meduňce přistupuju. Třeba to děláte jinak. To nevadí. Důležité je, aby bylinkám bylo dobře. A vám taky. Pokračování textu Péče o bylinky a jejich sklizeň v průběhu jara
Jsem na tu zelenou kudrnatou bylinku pyšná. Dva roky jsem ji vysévala a nic. Až letos. Přičítám to dokonalé půdě plné živin, žížal a taky dobrému světlu, které jsem jí letos dopřála. Tak petržel kadeřavá voní a září svěží zelenou barvou. Nemůžu se jí nabažit. Pokračování textu Petržel kadeřavá – nať, která má šťávu
Podzim se na pár dnů zahalil do ponurého kabátu. Mlhy, déšť, šero brzy večer, tma pozdě ráno. Přiznám se vám, měla jsem pošmournou náladu. Na zahradě jsem se už rozloučila s rajčaty a jako každý rok nestačily dozrát všechny rajské plody. Do tepla jsem odnesla taky choulostivou bazalku posvátnou a muškáty. To vám na radosti nepřidá, když víte, že se zahradnická sezóna chýlí ke konci. Ale o to víc chodím na procházku a sbírám šípky. Pokračování textu Šípky akorát na sušení
