Vrátila jsem se ze záhonů. V chalupě voní cibulačka, v kamnech plápolá dubové poleno. Natáhla jsem si nohy, a to je úleva. Říkala jsem si, zryju jeden dva záhony. Podle toho jak to půjde. Jenže znáte to, člověk míní, příroda mění. (Dobře, trochu jsem si to úsloví pozměnila.) Foukal svěží, pravda trochu studený vítr, někde štěkal pes a nad hlavou občas zaječelo káně. Tak najednou koukám, že už mám hotový pátý záhon. Pokračování textu Únor na zahradě: chystejte záhony a sazenice