Ořešák je můj nejoblíbenější strom. Protože je legračně košatý a pod jeho zelenými listy je v létě nejlepší stín. Taky proto, že si se mnou hraje. Jako dneska. Zase jsem chodila pod jeho větvemi a sbírala ořechy. Co chvíli rozevřel zelené slupky a spadl další ořech a zase další. Potom jsem hrabala jeho voňavé listí. Poletovalo všude kolem. Zrovna, když jsem hrábla na jednu stranu, zafoukal vítr na druhou stranu. Žluté lístky poletovaly všude kolem. Ale tenhle ořešák vždycky neplodil. Pojí se s tím příběh. Pokračování textu Když ořešák neplodí, natlučte mu