Tvář mi ovívá jemný baboletí vánek. K půdě se snáší neviditelné pavoučí vlákno. Slavím narození. Své i svého zahradnického blogu.
Jenže mi není 23. Moje máma je vtipná. Narodila jsem se jí včera k ránu přesně před třiatřiceti lety. Už dvaatřicet let mi peče dort.
Zlatá máma!
Letos se schválně přepsala, aby mi udělala radost. K dortu jsem dostala krém proti vráskám. Aby ta radost nebyla zase tak veliká. Stárneš, bejby.
A dneska slaví první rok můj blog PěstujZeleninu.cz. Zrozen 29. 9. 2015 v 15.16 hodin – prvním příspěvkem. Nevěda, co z něho bude. (Ahoj všichni. To jsem já. A pěstuju zeleninu.)
Jako vážně?
Už chápu ty pyšné matky, když se jim z miminka vyklube batole. Můj zahradnický blog má batolecí období. Je buclatý a roste – díky vám všem, kteří ho čtete a šimráte ho do tváří svými povzbudivými komentáři. Vždyť víme, děti potřebují pochválit.
A co bude dál?
Budeme papinkat, dělat bobečky, stavět bábovičky a utírat nudličky.
A co ještě?
Ještě nevím. On každý roste jinak a jinak dlouho.
Co vím už teď je, že píšu knihu o pěstování zeleniny a zeleninové soběstačnosti. Zjara si jí už budete listovat.
Slibuju.