Ze dne na den zežloutlo pár listů a spadly na zem. Stromy si začínají stlát na zimu. A plody budou zanedlouho příliš těžké, aby se udržely na větvích. Stejně tak jim bude těsná země. Mrkev už ztrácí nať, petržel žloutne. Sklizeň ťuká na dveře. Ten den přijde rychle. Shromažďuju proto košíky, přepravky a zamrazovací sáčky. Vyklízím sklípek a zbavuju ho posledních zbytků loňské úrody. Musí být čisto.
Cibule je už pod střechou a prosychá na sýpce. Než přijdou první mrazíky, přenesu ji do chalupy a postavím na schody na půdu. Je tam chladno a sucho, ale nemrzne tam. Každá zelenina potřebuje jiné podmínky, aby přečkala zimu a vydržela nejlépe až do jara.
Jak skladovat kořenovou zeleninu
V zimě je cenná kořenová zelenina – miluju, když se chalupou rozline vůně polévky. Aby mrkev, petržel a celer byly v kondici i v lednu a v únoru, musí být v chladu a vlhku. Nikoli ale v takovém tom těžkém a nedýchatelném vlhku.
Naše sýpka, pravděpodobně z přelomu 17. a 18. století, se osvědčila nejen na sušení bylin, cibule a česneku (nahoře je sucho, teplo a větrno). V jejím sklepu se mi podařilo poprvé přes celou zimu až do jara uchovat svěží kořenovou zeleninu.
Myslím, že to bylo z několika důvodů: uvnitř je dobrá vlhkost, není tíživá a neprostupná, sklípek odvětrává, ale nemrzne v něm. Geniálně postavený. Navíc je jen pár kroků od zápraží, takže si kdykoli dojdu pro zeleninu – po celou dobu jsem krytá před deštěm nebo sněhem. Považuju to za veliké štěstí a s velkou pokorou děkuju těm, kteří sýpku i chalupu stavěli. Byli to moudří lidé.
Část zeleniny do písku, část do mrazáku
Část zeleniny skončí ve slepě v sýpce zahrabaná v písku. Na sklizeň kořenové zeleniny je ale ještě pořád čas – většinou čekám na pozdní říjen nebo začátek listopadu, podle toho, jak se vyvíjí počasí. Sklízet by se mělo vždy za suchého počasí.
Část zeleniny ale vytáhnu ze země dřív – během nějakého hezkého zářijového dne. Očistím ji, oškrábu, nakrájím na kousky, vložím do sáčků a šoupnu do mrazáku. Je to taková jistota. Co kdyby přece jen alchymie v sýpce nefungovala a zelenina shnila.
Sklizeň a uchování kořenové zeleniny
- Přichystejte si přepravky, nádoby a taky písek. Loni se nám osvědčilo naplnit pískem staré necky a tam kořenovou zeleninu zahrabat.
- Kořenovou zeleninu sklízejte za suchého počasí.
- Nať seřízněte nebo ukruťte, nikdy ne ale úplně. Ponechte zhruba centimetr nad kořenem.
- Ukládejte jeden kus vedle druhého. Ideální je, pokud mezi nimi necháte trošku místa.
- Do písku můžete zapíchnout jednoduché zápichy označující, kde je mrkev, kde celer a kde zase petržel.
- Podobným stylem uchováváme také červenou řepu nebo černou ředkev.
- Ujistěte se, že sklep, kde kořenovou zeleninu skladujete, je chladný, odvětrává a je i dobře izolovaný proti mrazu.
- Čas od času se vyplatí zeleninu probrat a vyhodit kusy, které nahnívají.
- Když bude zelenině příliš teplo, začne brzy znovu obrážet.
Rada ze starého kalendáře z roku 1920
„Na podzim za suchého počasí se mrkev vyzvedne, očistí, nať uláme. Ukládáme do krechtu neb do sklepa do písku. Namnoze sype se mrkve prostě na hromadu, což se nedoporučuje, neboť mrkev ztrácí na chuti. Místnost k ukládání musí býti vzdušná, suchá a bezmrazná. V příliš vlhké místnosti počíná záhy růsti, v suché zavadne.“