Únor na zahradě: chystejte záhony a sazenice

Vrátila jsem se ze záhonů. V chalupě voní cibulačka, v kamnech plápolá dubové poleno. Natáhla jsem si nohy, a to je úleva. Říkala jsem si, zryju jeden dva záhony. Podle toho jak to půjde. Jenže znáte to, člověk míní, příroda mění. (Dobře, trochu jsem si to úsloví pozměnila.) Foukal svěží, pravda trochu studený vítr, někde štěkal pes a nad hlavou občas zaječelo káně. Tak najednou koukám, že už mám hotový pátý záhon.

Zahřála jsem se, dýchala čerstvý vzduchu. Občas se trochu protáhla. A pohodlným tempem pokračovala dál. Je teprve únor, ale sem tam to na záhonech už raší. Nejvíc plevel. Na bylinkovém záhoně se vysemenil dokonce heřmánek a hned vedle měsíček. Tam zase zůstal česnek a už se klube. Na jiném kusu půdy vytáhnu zapomenutou mrkev v docela dobré kondici, ale protože je sejpka ještě pořád plná, letí na kompost. Sem tam probudím žížalu, hned na ní sypu zeminu, protože taková žížala je vzácná a cenná. Jen ať si ještě zaleze a odpočívá.

Příprava záhonů na výsev

  • Zryjte záhony, na které už na podzim nebyl čas.
  • Záhony, které jste na podzim zryli, stačí načechrat hráběmi nebo rycími vidlemi.
  • Zarýt můžete hnůj nebo jiné přírodní hnojivo.
  • Vytáhněte plevel, který už sem tam raší.
  • Upravte záhony a cesty mezi nimi, zpevněte jejich okraje.
  • V březnu, kdy se pustíte do výsevu, jako když to všechno najdete.

Náčiní na rytí, které se nezlomí

Nejsem silák. Mám docela slabé ruce i nohy. Přesto už jsem oddělala rýč i hrábě. Pravda, bylo to laciné náčiní z hobby marketu. Doporučuju raději investovat do kvalitních kousků nebo oprášit hrábě a rýče po dědečkovi – mně se s nimi pracuje vůbec nejlíp.

Únorové pranostiky

  • Únor – úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě. V únoru by mělo být spotřebována teprve polovina zásob. Jak jste na tom?
  • V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.
  • Co si únor zazelená – březen si hájí; co si duben zazelená – květen mu to spálí.
  • Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
  • Suchý půst – úrodný rok.

Předpěstování rajčat, paprik a další havěti

Předpěstování sazenic rajčat, paprik, celeru, dýní nebo cuket není náročné. Právě teď je na vše dobrý čas. Zemina na kompostu už není zmrzlá. Minulý víkend jsem tak „zadělala“ na sazenice rajčat. Jiné plodiny nepředpěstovávám. Myslím, že je dobré si rozmyslet, jestli se vám to piplání vyplatí. Pokud si chcete na balkon vysadit dvě tři rostlinky rajčat nebo na kompost píchnout jednu dýni, asi nemá smysl je předpěstovávat doma. Na druhou stranu, když se zadaří, můžete sazenicemi podělit celé široké příbuzenstvo.

Jak předpěstovat rajčata

  • Ideální doba na předpěstování rajčat je únor nebo počátek března – až přejdou první mrazíky, začne nastupovat pomalu léto, budou sazenice už dost velké a silné, aby zvládly pobyt venku.
  • Semínka rajčat stačí vysít do substrátu nebo kompostované zeminy – je jedno, jestli do truhlíků nebo květníků. Semínka dávejte několik centimetrů od sebe. Stejně se nevyhnete tomu, že budete rajčata jednou dvakrát přesazovat, než přijdou ven nebo do skleníku.
  • Nejlepší místo, kam květníky nebo truhlíky se semínky rajčat postavit, je okenní parapet. Na rostlinky by mělo jít dost světla, ale ne zase příliš. Protože za mocným slunečním svitem se pak rajčata vytahují, takže rostlinky mohou být moc dlouhé a slabé (to se mi stalo minulý rok).
  • A pak už stačí jen trpělivě zalévat a občas je pochválit, jak jim to pěkně jde.

No, myslím, že zítra ucítím namožené nohy – přece jen asi 130 metrů čtverečních je znát :-). Ale je neděle, tak se nepracuje, jedeme s kamarádkami na výlet za dobrým jídlem.

Mějte se krásně!


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *