Ryju. Hnojím. Mulčuju. A dělám to ráda

Podzim mě naplňuje radostí. Sklízím mrkev a petržel. Vytrhávám poslední letošní plevel. Rozhazuju hnůj. Ryju. Mulčuju. A v duchu děkuju za úrodu. Půda zemitě voní, takže když se o mě pokouší podzimní splín, stačí si přivonět, a zase se směju.




Je sobota ráno. Nařizuju si budík, protože pod duchnou v chalupě se mi tak dobře spí, že bych zaspala dopoledne. Fritz, náš nový černý kocour, sedí na zápraží a čeká, až ho nakrmím. Sedím tam s ním, v ruce mám kávu a na klíně talíř s chlebem potřený jahodovou marmeládou z našich jahod.

Ráno je příjemně čerstvý, ale slunce už začíná hřát. A mě jde hlava kolem. Nevím, jestli mám dřív plít, nebo rýt. Na zahradě je spoustu práce.

Dopiju kafe a chrstnu zbytek lógru do truhlíku s afrikánem.

Potom jdu do chlévů, kde poslední kráva dodýchala už před desítkami let, a teď tam trčí jenom kolečka, vidle, rýče, lopaty a taky pila. Na cirkulárce leží odřezky zeleniny, které někdo zapomněl odnést na kompost. Táhnu je sebou. Vracet se musí. Hlavně na podzim.

Stojím před čtyřmi dlouhými pruhy záhonů, ze kterých jsem koncem léta sklidila ošatky cibule a česneku. Je čas je zrýt.

Za plotem postávají na silnici chlapi. Jeden bagruje, ostatní koukají.

Dívají se na mě. Mám kšiltovku, která mi trochu zakrývá tvář, a teplou mikinu. „Jste neviděli rýt ženskou,“ šeptám si pro sebe a obracím rýčem zeminu.

Dlouho to nevydrží.

„A kolik vám za to dávají, že tady ryjete?“

Rozesměju se. „Já to dělám dobrovolně.“

„Vy to děláte ráda a s láskou?“ kroutí hlavou.

Přikyvuju. Já to vážně dělám ráda a s láskou.

A teď konečně k tomu rytí, mulčování a hnojení.

Proč je to na podzim tak důležité? Protože půda se vydala, a pokud má vydat i příští rok, potřebuje vrátit živiny. Ty můžete svým záhonům dodat různě, ale o umělém hnojivu se vůbec zmiňovat nebudu. Není nad posekanou trávu (zelené hnojivo) a nad obyčejný kravský nebo koňský hnůj.

Jak pohnojit záhony

Nic se nemá přehánět. A o hnoji to platí obzvlášť. Zatímco některé rostliny si v hnoji libují, jiné ho nesnesou.

Každopádně, hnůj je životadárný v tom nejlepším slova smyslu. Půda časem ztrácí svoji energii a vyčerpává se. Střídání plodin sice pomáhá, ale bez hnoje to často nejde.

Na podzim byste si měli opatřit alespoň malou hromádku uleželého hnoje – kravského nebo koňského. Hnojením dopřáváte zemi dusík, fosfor a draslík.

Jenže ne všechny záhony je třeba pohnojit.

  • Hnůj zaryjte na podzim do záhonů,kde chcete příští rok pěstovat okurky, rajčata, kedlubny nebo jiné brukvovité rostliny.
  • Jen decentně přihnojujte u záhonů, do kterých budete zjara vysévat mrkev.
  • Zcela se hnoji vyhněte na záhonech, kam přijde na jaře cibulenebo ještě teď na podzim sazečky česneku.

Kolik hnoje zelenina potřebuje? Záleží na druhu. Nic nezkazíte tím, že na metr čtvereční záhonu přidáte asi dva kilogramy hnoje. A co by se stalo, kdybyste záhon přehnojili? Rostlinám by se nedařilo.

Zelenina se podle svých nároků na živiny dělí na tři základní skupiny.

  • Zelenina I. trati– patří sem kapusta, květák, kedluben, zelí, rajče, lilek, okurky nebo tykve. Tato zelenina si bude libovat v záhonu pohnojeném na podzim a snáší přímé hnojení.
  • Zelenina II. trati– to je třeba mrkev, petržel, červená řepa, ředkvička, česnek nebo listová zelenina, jako je třeba salát nebo špenát. Tuto zeleniny vysévejte na záhony, které jste pohnojili rok předtím. To znamená na záhony, kde vyrůstala zelenina první trati.
  • Zelenina III. trati– je nenáročná a patří sem například cibule, stejně jako hrách nebo fazole.

Záhony si můžete rozdělit na tři skupiny a jednotlivé trati střídat v cyklu.

Podzimní mulčování záhonů

Živiny vrátíte do záhonů také mulčováním.  K mulčování se velmi dobře hodí shrabané listí nebo posečená tráva. Mulčování obohacuje půdu o potřebné živiny, které přitahujou žížaly a ty půdu čechrají. V zemědělství se tento termín používá také pro „rovnoměrné pokrytí pole odpadem ze sklizně.“

  • Půdu napřed zbavte plevele i s kořínky.
  • Načechrejte zeminurycími vidlemi, případně záhony zryjte.
  • Záhony pokryjte vrstvou mulče – například čerstvě posečené trávy (praktické jsou sekačky se sběrným košem).
  • Mulč (posekanou trávu) rozprostřete asi ve vrstvě 5 cm rovnoměrně po celém záhonu.
  • Hráběmi můžete mírně zatlačit do půdy.

Přeju vám voňavý podzim.

Jana

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *