Když počasí nepřeje… jak se s tím poprat?

(PR) Pěstování zeleniny je skvělým koníčkem, který zabaví, podpoří fyzičku i imunitu, ušetří spoustu peněz při nákupech a také šetří životní prostředí, protože drobní zahrádkáři se k půdě chovají odpovědně. Na druhou stranu pěstování zeleniny vyžaduje spoustu času, práce, informovanosti, takže si spousta lidí říká, proč si zahrádkáři raději jednoduše nenakoupí podle Lidl letáku, to je bez práce, navíc krásná a zdravá zelenina a bylinky jsou tu k mání kdykoliv. A aby toho nebylo málo, chce zahradničení i trochu přízně matky přírody, aby seslala počasí, ve kterém budou schopné narůst a plodit také náročnější druhy zeleniny. Jenže co když počasí zkrátka nepřeje?

Jarní nepřízeň

Na jaře je to s počasím pro zahrádkáře nejnáročnější. Jaro je totiž dobou, kdy si počasí dokáže vymýšlet úplně nejvíc. Může být příliš brzy teplo a později udeří už v podstatě nečekané ochlazení a třeba i mrazíky. Nebo naopak vládne chladno a deštivo příliš dlouho a později se skokově oteplí na téměř letní počasí. Anebo se to zkrátka střídá, jako na houpačce.

S vývojem teplot, srážek a slunečního svitu nic nezmůžeme, ale přesto lze našim budoucím výpěstkům pomoci. Na jaře jsou ověřenými pomocníky pařníky, fóliovníky, skleníky, kompost, důmyslně tvarované záhony nebo černá a bílá netkaná textilie, nebo také chvojí (tentokrát na stojato).

Příliš chladno?

Když je příliš chladno, což na jaře bývá nejčastěji, pomůžeme naší zelenině mnoha způsoby. Nejjednodušší je vysazení té nejotužilejší jarní zeleniny (salát, kedlubny, naťová petrželka, kapusta apod.) přímo do skleníku nebo alespoň do pařníku či pod fóliový kryt.

Jestliže se vám nechce tolik investovat (do skleníku nebo pařníku), vystačíte si s kvalitním kompostem, který dáte jako podloží pod své sazeničky – ten je bude zahřívat zespoda. Na záhon můžete položit černou netkanou textilii, která půdu také lépe prohřeje. A přes výsadbu lze ještě dát netkanou bílou textilii. Jen pozor, před hlubšími mrazíky neochrání (na rozdíl od skleníku).

Bílá netkaná textilie také pomůže vysetým ředkvičkám, mrkvím, petrželi, salátu, mangoldu, cibuli, pórku a dalším druhům velmi rané zeleniny rychleji vyklíčit. Navíc je ochrání před vysycháním zeminy a před nájezdy dřepčíků.

Příliš mnoho ostrého sluníčka?

Na jaře často bojuje naše zelenina i s příliš ostrým sluncem. Ozonová vrstva bývá tou dobou nad naším územím nejslabší a ke Slunci jsme blíže než v létě, takže jarní slunce dokáže rychle spálit čerstvě vysazené okurky, cukety, papriky nebo třeba patisony.

Abychom nebyli odkázaní jen na jejich nákup podle Billa letáku (i když je zde najdeme často ve výhodných akcích), pomůžeme si netkanou bílou textilií, kterou sazenice překryjeme. Anebo jim poskytneme stín pomocí větviček chvojí, které k nim zapícháme tak, aby stínily.

Výhodou chvojí je fakt, že postupně opadává, a tak postupně přirozeně zvyká rostlinu na přímé slunce. Netkanou folii přece jen sundáváme naráz, přestože vždy jen při oblačném počasí. Každopádně poskytnutý stín rostlinám dovolí bezpečně přežít bez újmy a bez zpoždění úrody (spálené listy musí rostlina nejdříve nahradit, což zpozdí úrodu třeba i o dva týdny). Slabší sazeničky by nemusely přežít vůbec.

Podzimní nepřízeň

Podzimní nepřízeň počasí spočívá spíše jen v příliš časném příchodu nočních mrazů. Někdy přijdou již koncem září, jindy v polovině října. Málokdy se stane, že by si počkaly až do listopadu. A stačí, aby bylo mrazivo jen jednu noc, a velká část podzimní zahrady utrpí škody.

Ve skleníku je situace snazší, tam stačí nanosit vodu v kýblech, aby držela teplo, a na noc zapálit svíčky, co si koupíte velmi levně podle Penny letáku. Ale na venkovních záhonech je situace o něco komplikovanější.

Jestliže pěstujete zeleninu, kterou chcete sklízet co nejpozději na podzim, ale která přesto nesnese mráz (například celer), můžete jej před mírnými mrazíky (do mínus tří stupňů) ochránit navršením půdy okolo rostliny, tedy vytvarováním záhonu, dále vydatnou zálivkou a netkanou bílou textilií.

Val ze zeminy, vypařující se voda a kryt z bílé textilie totiž nepustí k rostlině mrazivý proud vzduchu. A tím si můžete oddálit sklizeň i nutné uskladnění celeru třeba o 2 – 3 týdny, pokud po mírných mrazících přijde ještě babí léto.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *