Jak se zbavit plevelu a co s ním?

Nebude to dlouho trvat a pečlivě uhlazené záhony obsype plevel. Vedle něho se budou krčit malé rostlinky zeleniny, které je třeba před plevelem ochránit. Tak přijde na řadu motyka, kbelík a pár hodin práce. Jak se snadno zbavit plevele na co nejdelší dobu?

Proč plevel na zahrádce nechceme?

Plevel může být pěkně únavný. Jeden den důsledně vyplejete celou zahradu a za pár dnů můžete začít nanovo. Je jedno, jestli vás na zahradě obtěžuje všudypřítomná pampeliška s dlouhým kořenem, plazivý pýr, pcháč rolní nebo třeba bršlice.

Plevel na záhonech nemá co dělat hned z několika důvodů. Předně, může pěkně zamávat s vaší úrodou. Prostě rašící mrkev nebo petržel přeroste, zastíní a ve výsledku zahubí. Práce tak přijde na zmar a úroda žádná. Plevel do půdy uvolňuje oxid uhličitý, a tak ji znehodnocuje. Mimo to bere rostlinám vláhu (některé druhy plevelů spotřebují až dvakrát více vody). V neposlední řadě může být plevel nositelem škůdců a chorob.

Pravidla úspěšného pletí záhonů

  • Vyberte si den, kdy je půda vlhká, ale nikoli příliš mokrá. Ideální je doba po mírném dešti, který půdu osvěží a načechrá.
  • Vybavte se kvalitním zahradním nářadím, se kterým se vám bude dobře pracovat.
  • Neváhejte si sednout při pletí záhonů na stoličku nebo si kleknout na složenou starou deku, pokud vás bolí kolena.
  • Půdu načechrejte a vytahujete plevel i s kořínky. Dávejte pozor, ať nepoškodíte svoji zeleninu, zvlášť když jsou rostlinky malé, můžete je snadno v zápalu práce přehlédnout.
  • Vyplácí se plít pravidelně v kratších intervalech, plevel nemá takovou šanci rozrůst se a vy na záhonech ve výsledku strávíte kratší dobu.
  • Jiné pravidlo říká, že podle počasí stačí vyplít záhon jen dvakrát – poprvé čtyři týdny a podruhé osm týdnů po výsevu (výsadbě).
  • Pokud plevel odnášíte na kompost, nechte ho napřed uschnout, ať nemá šanci znovu zakořenit a šířit se po zahradě dál.

Není plevel jako plevel

Pokud vám na zahrádce roste popenec, hluchavka, kopřiva, pěťour nebo rozrazil, není to tak zle. Předně, takový plevel jde snadno vytáhnout ze země, a co víc ani si nezaslouží označení plevel. Tyhle rostliny totiž skvěle zpracujete na přírodní hnojivo! Dříve se prý pokládaly přímo na záhon. Vy si je můžete naložit do dešťové vody a připravit si tak skvělou zálivku obohacenou o živiny.

Rostliny, které si poradí s plevelem

Čím víc budete mít záhony osázené, tím menší prostor bude mít plevel pro sebe. Loni jsem tuhle metodu skvěle uplatnila s měsíčkem lékařským, jehož semena jsem rozhodila mezi mrkev, česnek, cibuli a na další zeleninové záhony (takhle se to prý dřív dělalo v klášterních zahradách). Místo měsíčku můžete rozsadit na záhony třeba také špenát.

Plevelu často podléhají neosázené okraje záhonů, které je záhodno využít. Získáte tak více plodin a uberete plevelu místo. Na kraje záhonků můžete zapíchnout třeba cibuli nebo je olemovat bylinkami – hodí se mateřídouška nebo čistec.

Chvála listům ořešáku

Jsem moc ráda, že kousek od záhonů roste statný ořešák (však víte, ten co mi loni tak zašpinil ruce při sběru ořechů). Na podzim se vyplatí na sklizené a upravené záhony rozhodit listí ořešáku a překrýt slabou vrstvou půdy. Třísloviny, které vyplaví déšť z ořešákových listů, totiž znepříjemňují plevelu růst, a proto na jaře nebudete začínat tím, že musíte napřed vyplít, abyste zase mohli zasít.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *